Lidé jsou, jimž sladkost kape ze rtů,
Slůvko každé plyne z úst co med,
Slaďouškové tito na pohled,
Ani mušce neublíží v žertu;
Náhodou-li zmínka jest o čertu,
Oči sklopí, strachem blednou hned,
Ruce mnou, na hříšný lají svět,
Kázeň přísná vine se ode rtů.
V temnu však a tajně jsou uvyklé
Mravokárné tyto dušičky,
Proti bližním černé kouti pikle.
Zjevně červu uškodit se stydí,
Z tajné zálohy svět celičký
Strojem osnov chytře spletlých šidí.