Ach! jaké podivné slyším zvuky!
Jest to hudba slavných pradědů?
Kamkoliv své sluchy zavedu,
Strašlivé urážejí mne hluky,
Pro znatelské ucho pravé muky.
Hudba nyní bez všech ohledů
Kreslí řvání litých medvědů,
Ba i nápodobní srdce tluky,
Lidu shon, vřelé stisknutí ruky,
Honby lomoz, poušti, popravy.
Not se divě hemží celé pluky.
Pak těch zbrklých a slaďounkých Vlachů
Takové jsou v skladbách soustavy,
Posluchačům že vyloudí strachů.