Kdyby samých slz se vyprýštilo
Ze všech světa pramenů a skal,
Kdyby vzdechů roj se větrem bral,
Nebe místo dešťů slze lilo;
Boly, jakých kdy se v srdcích krylo,
Zefyr kdyby na svá křídla vzal;
Z oblak veškerých papír se stal,
Kdyby moře samý inkoust bylo:
Ach! to vše by ještě nestačilo,
Pojmout kolossálnost bolů těch,
Jakých srdce moje zakusilo –
A však boly snášet, jest mi lehce;
Leč bol těžší ten, že žádný Čech
Utrpení mému věřit nechce.