V pokoji večer sedím sám,
krb vytopený pěkně hřeje.
V pokoji večer sedím sám
a vzpomínám:
to štěstí mé, ach, kde, ach, kde je?
V krbu to praská, hučí, řve,
jak běsů dav by tam cos tropil.
V krbu to praská, hučí, řve,
jak poprvé
když srdce své jsem touhou opil.
Nad lampou staví moucha let
a střemhlav do výhně se řítí.
Nad lampou staví moucha let:
To vyprávět’
bych mohl také o svém žití.
Hodiny na zdi: tik, tik, tak,
a v kolečkách to divně hraje.
Hodiny na zdi: tik, tik, tak –
má mysl však
o novém štěstí spřádá báje.