Jsme příslušníci jedné obce
a jde to s námi hezky s kopce.
To smutná obec. V bahno líné
vše ponenáhlu zapadá,
a po kraji, jenž nudou hyne,
se táhne teskná nálada.
Zní z hospod ještě drsné křiky,
ty zmlknou, než se rozední –
při táhlých zvucích harmoniky
tančíme tanec poslední.
Je špatným vtipem říci: Panny!
To slovo budí hloupý smích –
ret žen je příliš olíbaný
a není více nevinných...
Do černých, rozedraných krovů
nám dují větry neznámé,
a my po cestě ku hřbitovu
si starou píseň hvízdáme:
Jsme všichni z jedné obce
a jde to s námi s kopce...