My do sázky jsme dali dvé:
Ty duši a já srdce své.
Ty duši, jež kams chtěla výš,
já choré srdce vbité v kříž.
Ty duši bílou, nevinnou,
jež neznala, jak vášně žhnou –
Já srdce zpité bolestí –
Kdos ze tmy volal: Neštěstí! – – –
Tvou bílou duši Život zdral...
Kdos divoce se ze tmy smál –
A srdcem mým se v touhách chvěl
žár polibků a nahých těl...
A jak jsme spolu šerem šli,
ten večer byl tak smutný, mdlý...