Dny stejně šedivé a stejně bezvýznamné,
a každý víc a víc ten život znechutí.
Zlý stesk je ve vzduchu a zlý stesk padá na mne:
Není tu naděje a není vyhnutí.
Dny stejně šedivé a v žádném není změny,
nemohou rozmrazit a nedovedou hřát.
Ty touhy minulé jsou všecky ukojeny:
Nač ještě vzpomínat a co si ještě přát?
Je nutno dožíti: Finale velmi klidné:
Bez gesta odejde, co jinak nemohlo.
Je nutno vycítit, jak všecko zvolna stydne,
odejít v jeden den, jak tisíc jiných šlo.
A ještě zbývá pláč nad zapadlými jary
– jen nebýti těch jar, snad zašlo by se snáz –
A chceš-li, v sklonu dne psát můžeš memoiry.
Fakta to nezmění a zabije to čas.