Když les je nevlídný a němý,
a poutníka mha vlhká mámí,
když slzy kanou pod větvemi,
vy, trpké, dozráváte samy.
Strom šedý toužil po ovoci
a v chladnu zvolna vykrvácí,
z vás jedna po druhé se ztrácí,
vás rozšlapou snad cizí chodci,
a rozklovají tažní ptáci.