Jak motýl od květiny ke květině
duch pěvců vzlétá, ssaje krásy med
a znaven ve vlhkém si sedá stíně,
kde z bahna věků čiší žalů jed.
Však jestli přijde stáří jeseň bolná
a pláč a mlha slunce zastírá,
v dub chmurný kotlavého pessimismu
se snáší zvolna a tam umírá.