Je na ostrově květů na tisíce
a háje chlad a mořské borovice;
kde však se výší, nízký hřeben tvoře,
je roklina a v ní je mrtvé moře.
Netrhej tam v svahu růže,
štěrk se posunouti může,
náhle slétneš do hlubiny;
minulost tam, bledé stíny,
zoufalství a věčné hoře
mrtvý zrak tvůj uhlídá;
černé jest jak smrt to moře,
a co stáhlo, nevydá.