Únavou se chvěl
každý nerv i sval;
noční vítr vál,
od hor k moři šel.
Měsíc, který bděl,
mdle se usmíval,
jakby dobře znal
křehkost lidských těl.
Kroky dunící
mlknou v ulici,
zmírá všechen ruch;
mdlobou upící,
tělo mučící
stejně trpí duch.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.