Směs četných jazyků, jež rozeznati
i palmy na korsu si netroufají,
zní večerem, na vlnách jiskry hrají
a mořské vody žhavé slunce zlatí,
jež za předhořím západním se tratí –
a jak se různí lidé potkávají,
z nich každý svědčí o svém vlastním kraji,
kde jiný mrav a jiný způsob platí.
List palmy chvěje se a lidí ptá se:
Co hledáte a po čem touhou pláte?
Zda chcete slunce? Nuže, zde je máte –
Či zdraví? Z moře k vám snad přijde zase,
jen štěstí, jež se z klidu srdcí zvedá,
vám ani moře, ani slunce nedá.