Slunce z mořských vod se rodící,
ohni plný sálajících střel,
teplo, zář a jasno ronící,
aby každý květ svůj podíl měl,
a zas do moře se klonící –
přes hory a přes doly jsem jel
rychlým spěchem osy zvonící,
abych tebe dříve uviděl!
Však jsi také mocný čaroděj;
nelad zimy, smutek severu,
mlhavých a šerých večerů
třpyty prvními, jichž bystrý rej
vlny mořské zlatem pokládá,
v zapomenutí se propadá.