Roztrhané, těžké mraky
plny zimy, plny sněhu
tmavým lemem příkrých břehů
srazily se pod oblaky.
Líny k letu, líny k běhu
shroutily se v šeré draky,
ospalostí hasnou zraky,
chvost se zdvíhá v krátkém šlehu.
Vítr věje bez naděje,
mračno, jež se níže snáší,
měkkým křídlem neodvěje,
jako píseň, která snivá
mdlým a matným spádem splývá,
smutek srdce nezaplaší.