Ne, nezdráhej se, ruko obětavá,
lak sadař, který nanosí dost vody
a vzepře větev, by unesla plody,
jak zahradník, jenž záhon okopává,
a jako vinař, který časně vstává,
by mrazy potíral a všecky škody,
vždy pil a služ! Co tobě do úrody?
Zlým dárcem jest, kdo ptá se, komu dává,
a zdar a výsledek chce jistým míti.
Snad z brázdy, kterou štědré ruce zryly,
žeň plná vzejde, vzejde snad jen býlí...
A byť i býlí! Také musí býti
a musí uvadnouti, musí shníti,
by půda svěží zas nabyla síly.