Měsíc je v úplňku, při plném stolu
labužník, jakých je málo jen ze sta,
širokým úsměvem pomluvy trestá,
které ho činily otrokem bolů.
Připrav a schystej se, půjdeme spolu
zášeřím rozvalin Starého města,
někde snad klopýtnem’, zlá je to cesta
bez ladu, v nesnadu, nahoru, dolů.
Náměstí hluboká jsou jako studny,
ulice řebříky, sotva že schůdny;
před lety vzpjala se zuřivá síla,
domy se řítily, země se třásla,
světla se kmitala, tratila, hasla...
bouře se stišila, bída tu zbyla.