Lednová neděle v jasu a v záři –
korso je nabito, jak by se v sletu
včeličky sesedly na jednom květu;
vidět je na lidech, že se jim daří,
loudavou procházkou berou se staří,
úsměv se kolébá na svadlém retu,
pyšně, jak chtěli by vzdorovat světu,
útokem ženou se mladí a jaří.
Široké klobouky, kohoutí chvosty
švarně se sklánějí k ohnivým očím,
k havraním kučerám, které jsou prosty,
k peřestým fáborům, s ňader jež vlají –
veselo, živo je, kam se jen stočím,
jarněji, tepleji než u nás v máji.