Kdo by věřil bílé pěně,
byť i slunce v ní se smálo?
Sotva témě její vstalo,
rozstřikne se neprodleně.
Nekoř se své vlastní ceně,
a když lidem platí málo,
byť i trpkým se ti zdálo,
važ jí sobě ještě méně.
Smíš pak měřit vetou vetu
stejným loktem všemu světu;
přijde-li kdo pyšným krokem,
v cenník chvály nahlídni,
pokojně a s jasným okem
třetinu mu nabídni.