Hluboce moře hučí
hlaholem dálných zvonů
důrazem pevných tonů
pomalu, těžce zvučí,
bystřinou duní ručí,
srázem jež příkrých sklonů
žene se v divém honu,
závady rvát se učí.
Šedou se pěnou kryje,
v balvany břehu bije
kladivem drsných hran:
„Z mužů se lepším stává,
déle kdo mečem mává,
více kdo rozdá ran.“