Chtěl jsem budovati sídlo Tvoje,
když jsem ale chtěl se opásati,
kladivo jsem z rukou musil dáti
v ruce jiné... Jaké nepokoje
zmučily mne, jaké těžké boje!
Shledal jsi mne nehodným a káti
mám se? Nedostatečnými zváti
nemůže snad nikdo ruce moje...
Pochybnosti oprávněné pýchy,
které nezbývá než mlčeti,
přináším Ti, Pane, obětí;
račiž shovívavě k ní se znáti,
aby v dar se nezvrátila lichý –
hříšný člověk nemůže víc dáti.