Byť práce zdála se i malichernou,
přec svatou jest, vždy tuhým obrem vstane
a neskojí se dechem řeči plané,
ba sotva béře za vděk službou věrnou.
Ač v perlu mění potu krůpěj pernou,
jež unaveným, horkým čelem kane,
v zář čistou jasné aureoly vzplane,
když utrpení vzala ve mzdu černou.
Kdo úspěchy a vavříny se kryli,
jsou žreci, kteří od obětnic žili,
a platí o nich: odměnu svou vzali;
však práce prostá potlesku a chvály
jest vodou, která pýchu srdce smývá,
a třpytnou hvězdou, jež se ve tmy dívá.