Nu, kdo by to byl řek’?

Tam v Římě neomylný kdys kohos chtěl vyhojit a na schromné nohy jej zázračně postavit.

„I vstaň a choď!“ pravil k němu, ten však s sebou hned flek’, a papež se dal na útěk – nu, kdo by to byl řek’? –

Kdosi kdys vytáh’ do boje, statně se ozbrojil, na Prušáka tah’ s čepicí, jak přijde, by ho zbil.

Prušák však přešel hranice, aniž by se byl lek’, ztracena byla čepice, nu, kdo by to byl řek’? –

Panička měla mužíčka, ten větroplachem byl, co ona doma dřela se, on v hospodě hejřil;

a jednou z rána vše sebral, kde co bylo, utek’! A ten že z lásky si jí vzal? nu, kdo by tohle řek’? –

Kdos výskal si a dobře žil, o nic se nestaral, do lázní v letě jezdíval, o obchod nic nedbal.

Najednou vše mu zadáví, krám zamknou na zámek; bankrot se k němu dostaví, nu, kdo by to byl řek’? –

Kluk ničemný se ve škole ničemu neučil, a přec, když přišlo ku zkoušce, on premiantem byl.

Otec dal víno presentem, kluk dostal obrázek! – Za víno premiantem být, nu, kdo by to byl řek’? –

Po volbě bylo jásotu v naší straně až dost, jen ultra kasíňákové měli ukrutnou zlosť.

Že vyhrajou-li našinci, taký budou mít vztek, ty páni Schützi-Roudnici, nu, kdo by to byl řek’? –

Na vídeňský tah vsadil si kdosi tři numera; a velké plány stavěl si, že jistotně vyhrá!

Tah byl a on pranic neměl, ubohý chudáček! – Ve Vídni on chtěl něco mít, nu, kdo by to byl řek’? –

Kačer se kdysi s houserem na smetíšti porval a kohout na to díval se, choval se neutrál!

Proč neplet se v to trošíčku tento přešťastný rek? Mělť přeraženou nožičku, nu, kdo by to byl řek’? –