Skip to content
1867–1931

TRPKĚ SLOKY

Beneš Grünwald

Nikdy až dolů ke dnu moře se nerozpění, žena i dno svého srdce podryje v rozběsnění; do výše oceán o hvězdy nikterak neudeří, muž strhne muži poslední hvězdy, na které věří.

A to všecko člověk, jenž dneska je tady a zítra kdes. Nesmrtelnost by pod jho si spřáhl i pro svůj běs, kde sama věčnost v svém lůně má hvězdy jen dočasné! V popelu vychladlém jed jest, jenž poslední uhasne.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
TRPKĚ SLOKY · Beneš Grünwald · Poetry Cove