Co je tu štěstí ve světě skryto!
Pravého dojdeš jen po boji zlém;
o plodu hebkém, je to tak líto,
přesvědčíš se už mozolem.
Sám jsi byl, tmy když tě v srdce šly klovat,
zář tvou však rozezná mnohý už lid,
snad i ty sám, leč ji pozorovat,
tolik už pokdy nebudeš mít.