Přiletělo bláto z cesty:
ejhle, dar, jejž vztek ti skýtá...
Zhanoben, ty nevíš ani,
že tě opatřili zbraní
pro tu moc, jež v blátě skryta.
Holé ruce jako žebrák
měl jsi dřív, teď stav se mění:
prsť si získal, do níž vsety
budou nejkrašší zde květy:
poznání – a odpuštění.