Jaro mladé květ má v plavém vlase,
lučinou se, děcko, prohání,
potůčkem se šplouchá v teplém jase,
lechy seje hájů po pláni,
schovává se ve vlnícím klase.
Myslivec když v lesy zahybá se,
do prstů naň hvízdne se strání
kosím kvikem všude, v každém čase
jaro mladé.
Stařence, jež v hájku lámat zdá se
se stromů klest suchou v ústraní,
z každé kory, po níž žena pase,
kouzlí květy v neskonalé kráse
jaro mladé.