Ticho – ticho! Jenom někdy
lísteček se zachvívá.
Jenom někdy tichem nočním
lehký větřík zavívá.
A tím váním šumot splavu
z dáli šeptem zaznívá.
Ticho – ticho! V prsou slyšet
srdce tlouci v nepokoji,
jako tehda, když jsem na nich
nejprv choval hlavu tvoji.
A přec kdybych jmeno tvoje
volal hlasem ze vší moci,
tebe v dáli – tebe v dáli
nedošlo by tichou nocí.