Přešel jsem hory, prošel jsem písky,
vedro i mdlobu jsem snášel:
ejhle! již kyne útulek blízký,
v pustinách ráj jsem tu našel.
Přes tebe bouře dále se žene –
ukryj mne, dole, v chránícím klínu!
A kde se líp ti baldachýn klene,
přijmi mne v chladícím stínu!
Nač pak vedrem, nač pak mdlobou hynout,
nač pak dál jít bouří dravou?
V stínu lípy sladko odpočinout,
pod zelenou dřímat travou.