Lodě vítězné severu král,
slavný Hakon, na moře vodí.
V boj kdy vypluly, na předu stál,
loď jeho v předu šla lodí.
Lodě vítá již domácí břeh:
v zadu koráb královský plyne.
Co to ozývá s lodí se všech?
„Král oh! v krvi nám hyne!“
Koráb královský připlývá blíž
a král Hakon na předu stojí.
Mocně hlas jeho ozval se – slyš! –
jako vévodil v boji:
„Vás jsem naposled k vítězství ved’ –
život z těla ubíhá vřelý:
nemá pod zemí tělo mi stlet –
slyšte, král co vám velí:
„Všechny umrlé, všechny, kdo mrou,
ke mně noste! – Vítr se zdvihá,
vítr dobrý: ať plachty se vzdmou,
prapor ohnivý mihá!“
Plachty rozpjaty, vítr v ně duje,
prapor s lodě ohnivý vzplál:
v lodi hořící na moře pluje
umírat Hakon král.