Umlkly stromy, mlčí les
a v hnízdech ptáci sdřímli:
kde pak asi budu spáti dnes?
Ach, vím-li sám to, vím-li!
Dobrou noc, háji! půjdu dál!
Kraj lesa, skrze keře
bílý se domek na mne smál,
však zamkli už v něm dveře.
Zamkli už dvéře: v stínu rév
aj, okénko mi kývá:
do kořán okno, oknem zpěv
tak sladce pozaznívá.
Sladce jak ptačí píseň zní,
však lidskýma zní rtoma:
„Ptáci již po všech hnízdech spí,
ty ještě nejsi doma!“
Ručnice lesk se v houští mih’
a pod okenkem v keři
klobouk se myslivecký zdvih’
a nad kloboukem peří.
Dál jdu; zpěv umlk’, mlčí les
a v hnízdech ptáci sdřímli:
kde pak as budu spáti dnes?
ach, vím-li sám to, vím-li!