Konečně zármutek všechen
jak voda uplyne.
Věru, nějak se žije,
nějak se zahyne.
Hledím v ten krátký život:
Žalu i radosti dost.
Pak smrt se očekává
jako příjemný host.
Za svou vášnivou touhou
nekráčím ku předu.
Život mne neopíjí
kouzlem svých pohledů.
Ani ty černé oči
mne teď už netrýzní.
Jenom bolestná píseň
ještě mi v duši zní.