Taky mne vábila panenka,
taky jsem pod okny zpíval,
taky mne promočil z okénka
studené vody příval.
Láska, ta věru tragická
pro muže zrovna není.
Častěji bývá komická,
zvláště v svém rozuzlení.
Já pro starosti nezhynu
o ženu, o potomky
a nezaložím rodinu,
leda snad nevědomky.
Proto jsem v lásce nenašel
útěchu svou a štěstí,
abych tím volněji žitím šel
s bojovně zaťatou pěstí.
Krásné je zemříti v pokoji
v kruhu rodiny svojí,
krásnější smrt je ve zbroji
v divokém, vražedném boji.