Pozdravovali jste
takřka dobu novou.
Česká Morava se
stala pokrokovou.
Zdali nyní mysl
vaše se s tím smíří,
co vám zavařili
páni kavalíři?
Černožlutí páni
z urozených matek –
sláma v hlavě jejich,
toť již velkostatek.
S černým jezovitou,
schopným každé zrady,
spřáhli se, by v zemi
zmocnili se vlády.
Mlčme raděj’ o tom,
neb s obzvláštní něhou
státní úřadové
miláčky své střehou.
Umíš-li maďarsky,
tak si přečteš hravě,
jak se zove zemský
hejtman na Moravě.
Ovšem po česku jen
ztěžka hýbá pantem;
hrabě Belcredi je
jeho adjutantem.
Rovněž vzácný muž to,
a vlast se s ním pyšní.
Je sic Němcem v Brně,
avšak Čechem v Líšni. – –
Urozená šlechto!
Zastav se a pomni,
že důvody máte
býti trochu skromni.
Lid by vzpomenout si
mohl na robotu,
jak jste krev mu pili,
tyli z jeho potu.
Dnes jen k vůli vám se
půdy nedostává.
Nesahejte lidu
na poslední práva.