Po čem kdy srdce v touze bilo,
z toho se nic mi nesplnilo.
Kde moje naděje jsou dnes?
Sám jsem je všecky k hrobu nes’.
Minula žití polovice –
a bezpochyby něco více.
Přikvačí naše hodina
a zaniknem’ jak bublina.
Člověk se táže: Jak a k čemu
a proč, a úzko z toho jemu,
že nenalézá odpovědi,
ať do sebe či kolem hledí.
Tak rád bych někdy řekl: Pane,
nechať se tvoje vůle stane!
Snad je tam přece někdo v nebi:
Aspoň ho máme zapotřebí.