Muž bledý často vypravuje tiše
za šera vám
mdlou řečí, která něžným smutkem dýše.
Nerad ho slýchávám.
On mnoho let prý bloudil pouští v bílá
jsa roucha oblečen
a nelkal, když pěst poutem spjata byla,
když k vám byl zavlečen.
Za soumraků teď vykládá vám tiše
své vidiny:
že přijde Mesiáš a boží říše,
království chudiny.
Ten bledý muž sny svými meče z dlaní
vám vyráží.
Ó nedbejte ho! Nezahoďte zbraní,
dál buďte na stráži!
Zášť k věštcům, jichž řeč vás jen mdlobou raní,
si vpište do lebek!
Svým dětem kořist svou, ne tužeb lkání
vhoďte do kolébek!