Hleď, slunce světu vyznává svou lásku.
Zem’ voní úrodou.
Pojď, moje milá, půjdem’ na procházku
do lesa za vodou.
Mé dítě zlaté, poklade můj sladký,
pojď, potěš srdce mé!
Do trávy zelené jak v náruč matky
si měkce lehneme.
Les mlčelivý v pološeru dříme,
jen listí ševelí.
Pojď, moje milá, tam si dopovíme,
kterak jsme trpěli.
Prožijme spolu svoje štěstí krátké.
Pojď, nechať spočinu
na srdci tvém! Je malé tak a sladké
a silné k zločinu.