Skip to content
1881–1914

Jako ty polní rostliny

František Gellner

Nekrotím sfingu theoriemi ješitné büchnerské doktriny. Zřím bezstarostně na nebe a zemi jako ty polní rostliny.

Slunce se vlastním žárem svým spálí, a klasy zemrou, abych já žil. Jsou dálky, obzory, tesknící žaly, abych se rythmem roztoužil.

Oběti mé se nekouří k bohu. Dech smrti duši mou nezjitří. Žitím se protloukám, jak nejlíp mohu, bez velkých nadějí do zítří.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Jako ty polní rostliny · František Gellner · Poetry Cove