Bílé vločky padají tiše.
Svět zvolna usíná pod sněhem.
Kout ztracený světové římské říše
v tmě noční spočívá Betlehem.
Bdí v kraji toliko žoldnéři cizí
nad bezpečností národa.
Kýžený spánek ze zraků mizí
znavených vladaře Heroda.
Sedí Herodes v nachu a zlatě
v svém hradu a dívá se zděšeně.
Ve stáji, v chudobné rozbité chatě,
děťátko leží na seně.
Zryl život tvář otcovu. Matka mladá
oči má tiché a nesmělé.
Vysoko na hory pastýřům stáda
zvěst radostnou přinesli andělé.
Na nebi hvězda udává cestu
poutníkům v útrapách pochodu.
Ponurou nocí k spícímu městu
táhnou tři mudrci z východu.