V krásném sadě na lavici
sedla Mňaucka, Čiča s Micí,
a jak páni přemoudří
tudy šli dva kocouři.
Prvý monokl má v lesku,
druhý mžourá po nich v stesku,
čeká, zda se pozvednou,
zda se po nich ohlédnou?
Mňaucka čte a Čiča plete,
Míca, poupě pololeté
knížku drží v pacinkách –
mysl kdesi ve hvězdách.
Do svých zájmů zahloubány,
nechaly jít s dlouhým pány;
čul jim nosík maličký,
že jsou mravné kočičky.