Ta noční dál tak chmurná, zamlžená,
hvězd oko zlaté v mračném závoji,
z nějž chvílemi jen paprsk luny skane
a v doubravě se věsí na chvojí.
Já dívám se v noc oknem osamělým,
tma v jizbě, lampu shasla vichřice,
sním o štěstí – a zatím na skle smývá
vzdech touhy žhavý ledné kytice.