Mák vlčí rdí se na poli
jak kapky české krve vroucí,
snad srdce pánů z Velíše
tu v bojích haslo, v lásce žhoucí.
Snad všecko dali pro svou vlasť,
co jen kdy lidskou tužbu vzpíná,
přec není z nich teď víc než prach,
a ze hradu jich zřícenina.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.