Dýchá šeřík do šera
májového večera,
v diamantech plane tráva,
vůni časem prolétá,
šeříkem se proplétá
hnědá peruť smrtihlava.
Luny paprsk třpytivý
roní světlo na nivy,
na jezera plochu bílou,
tu kde v šumném listoví
košatého olšoví
ptáče dřímá s družkou milou.
Šumot strání lesnatých,
bzukot mušek křídlatých,
šplíchot vln a vánku chvění...
slzu láká do zraku
tento souzvuk soumraku,
plný tužeb, plný snění – !