Dunaj hučí, Dunaj stená,
v bílé růže kypí pěna.
V čistý safír vlnky hrají,
které v dálku ubíhají.
Dunaj hučí – slza stéká –
ach to není naše řeka.
Dunaj šumí – srdce vzlyká –
nepřivyká – nepřivyká!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.