Rumění se v žitě koukol,
modrají se chrpy –
a to neví nikdo v světě,
co má duše trpí.
Těká motýl po lučině,
do kalíšků sedá –
a to neví nikdo v světě,
koho zrak můj hledá.
Pěje skřivan pod obláčkem,
třepotá se v jasnu –
a to neví nikdo v světě,
pro koho já shasnu.