Kolem pilné v poli ženy
klusal komoň upěněný,
sledována sluhů vojem
bledá dáma pod závojem.
Žena prací zrůžovělá
s věncem potu kolem čela,
ale s klidem v jasném zraku
zírá časem do oblaků.
Paní bledá s dumnou skrání
s komoně se dolů sklání,
snímá zlatou jehlu s hlavy –
za hrsť vonné polní trávy.
V trávě mnohá kvítka rudá –
mnohdy šťastnou žena chudá,
paní sčítá v kytce chrpy,
sčítajíc co let již trpí – – –