Lučinami potok hrčí,
děti si tam hrály
a že hučel, a že bouřil,
tomu jen se smály.
Kdos tu šeptá: „Jděte dále,
voda zlou je paní...“
děti však ho nevidouce
neposlechly ani.
Běda, jestli vaše žití
lačná hloubka lapne!
přetrhne se, jak když hudec
příliš strunku napne.
Kadeřávek níž se kloní –
mžik – a pluje v dáli;
bratříčkům to zas jen k smíchu,
„vidíš, ten se válí!“
Štěstí, že ho žnec pak vytáh’.
Jak jste šťastny v klamu;
smějete se na trampoty,
ba i na smrť samu.