Na dunajském břehu
jsem se zamyslila;
zatesknila tiše,
o domově snila.
Šeptající vlnky
hladinou se točí,
lahodno je vůkol –
přivřela jsem oči.
U poskoku luzném
vlnky dováděly,
pohádky mi české
sladce vyprávěly.
Opředla mne mlha – –
V šumivém vln hluku
pod vodu jsem svislou
ponořila ruku.
Tu se rozplynula
pěkná moje báje –
jenom cizá řeka
takto studená je!