Hezky se to v říjnu ráno
kluše do školy,
naše líce rumění se
jako koukoly.
Šedý mrazík zdobí křoví
cestu vroubící,
po níž sem tam poskakují
tuční vrabčíci.
Do noh nás už trochu zebe –
je nám do skoku,
ne tak kachnám spěchajícím
tamo k potoku.
Těm je teplo, – ej, nám také!
nejsme zmrzlíci;
za to větřík vykouzlí nám
květy na líci.