Ve vůni jasmínu
za ranních chvilek
číhával ve stínu
hezounký Mílek;
v toulu měl šípy
na hebkém raménku,
a jak květ lípy
českou měl myšlénku.
Předl v té hlavince
se zlatou kšticí
jak hravě, lehýnce
v srdéčko snící
vnikne, je zraní,
roztouží sálavě
po známé pláni,
domácí doubravě...