Škoda české země,
byly to dřív časy!
dole žila nouze
a na hradě kvasy.
Líp bylo se vtělit
v komára neb murku,
nežli robotiti
pánům na Kumburku.
Pánům na Kumburku
nebo u Velíše, –
každý trochu týral
v přepychu své říše.
Ach ty milý bože,
jsi přec spravedlivý,
a pán míval země,
chuďas ani dříví!
Chuďas pod břemenem
na skály se drápal,
obětoval žití –
pán však po něm šlapal.
Rád mu to dal všechno
a vzdech k tomu sterý,
vděčen, když pán aspoň –
šetřil jeho dcery...